Navigace

Výběr jazyka

Obsah

Čtení příběhů krajiny aneb Krajina Vyšebrodska ve fotografiích ve vodňaské galerii

Typ: SR | Domov
Čtení příběhů krajiny aneb Krajina Vyšebrodska ve fotografiích ve vodňaské galerii 1Krajina je vnitřní obraz nás samých. Krajina, ve které žijeme, odráží naší kulturu a naše kultura odráží krajinu.

Abychom mohli pozorovat genia loci, je třeba cítit vnitřní krajinu,
musíme umět číst jednotlivé příběhy, které jsou zapsané do krajiny, ve které žijeme anebo ve
které tvoříme.
Po dobu dvou let jsme se dvěma uživateli sociální rehabilitace Chelčického domova sv.
Linharta a profesionálním fotografem panem Karlem Burdou dojížděli na popud spolku
Cisterciacké krajiny, z.s. do krajiny Vyšebrodska, kterou jsme mohli nejen procházet, ale také
zde tvořit – fotografovat. Krajina vždy ovlivňuje duši člověka. Prostředí, ve kterém žijeme a
tvoříme se zrcadlí v nás. Utváří naší kulturu, naše zvyky, náš pohled na svět.
Řád Cisterciáků se stará o krajinu v Čechách již od 12. století a konkrétní lidé z tohoto řádu
utváří tím dvě zásadní činnosti: Starají se o stromy, lesy, vodu, cesty a obydlí… a zároveň se
starají o svou duši a harmonií v ní. Cisterciácká krajina se již po staletí stává textem, do něhož
generace po generaci vpisuje svůj příběh, své představy svůj um i ducha.
Cisterciáci budovali kláštery, zvelebovali a zúrodňovali i některé nejodlehlejší a
nejhůře dostupné kouty království. Prosluli svou činorodostí a věrností heslu „Ora et
labora“. „Modli se a pracuj“ bylo heslo svatého Benedikta z Nursie, zakladatele
benediktinského řádu. Svatý Benedikt ho založil okolo roku 529. Po víc než pěti
stoletích odešel opat Robert z francouzského Molesme s  22 následníky na jih od
Dijonu a založil nový klášter zvaný Citeaux a s ním nový řád zvaný cisterciácký.
Cisterciácký řád začal rychle růst. Do českých zemí dorazili jeho mniši poprvé ve 12.
století. V roce 1259 – založil Vok z Rožmberka cisterciácký klášter v místech, kde se
topil ve Vltavě a zachránil se jako zázrakem, tedy ve Vyšším Brodě. Do konce 13. století
vznikly na dnešním území České republiky bezmála dvě desítky cisterciáckých klášterů.
Některé, jako třeba na místě dnešních obcí Nížkov a Pohled  u Havlíčkova Brodu na
Vysočině, zanikly po několika letech. Ale většina se udržela a mnichům se v nich dařilo
až do 2. světové války a do období tzv. „padesátých let“, kdy při rozsáhlé operaci
komunistické Státní bezpečnosti zvané „Akce K“ v dubnu roku 1950 byla zahájena
násilná likvidace všech řeholních řádů v Československu. Jejich majetek stát
protiprávně zabavil, tisíce řeholníků internoval v táborech. Protože je Vyšší Brod
nedaleko hranice s Rakouskem, začala tamní cisterciácký klášter využívat jako kasárna

Pohraniční stráž, kostel i ostatní budovy to ale přečkaly. Mniši se vrátili a klášter ve
Vyšším Brodě je posledním obsazeným mužským klášterem v Česku.
Krajina je zrcadlo, ve kterém můžeme vidět odrazy lidského bytí… a nám bylo dáno do těchto
odrazů nahlédnout… Srdečně vás všechny zveme na prohlídku 50 velkoformátových
fotografií této krajiny, které bude možné shlédnout v Městské galerii ve Vodňanech
v průběhu celého měsíce ledna. Srdečně zveme návštěvníky také na komentovanou
prohlídku v neděli 29. ledna.
Velice děkuji za spolupráci na tomto díle panu Karlovi Burdovi a jsem ráda, že mohlo
vzniknout těchto vybraných průřezových 50 fotografií, které mají ambici zachytit alespoň
část díla Cisterciáků na Vyšebrodsku.
Klára Kavanová Mušková


Vytvořeno: 14. 12. 2022
Poslední aktualizace: 14. 12. 2022 09:39
Autor: Eva Bartošová Správce webu