Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Krásný čas předvelikonoční

Typ: ostatní
Krásný čas předvelikonoční 2Rok od roku mám raději Velikonoce. Je to krásný čas Znovuzrození a Naděje. Čas, kdy před těmito svátky nikdo neshání dárky, nedělají se charitativní akce jako třeba v adventním čase, a lidé se tolik nehoní… Lidé totiž nabírají sílu po zimě, čekají na slunce, na sílu a novou energii. Je to také čas pro „pomlky a nádechy“, a to mám moc ráda. Pamatuji si, když jsem byla malá holka a hrála na flétnu, jak mi paní učitelka u přehrávaných skladeb vždy zakroužkovala pomlky, abych na ně nezapomněla. Pomlky jsou notové značky, které upozorňují, že se nehraje. Ach, pomlky, ty mě nikdy nebavily. Proč by se měla zdůrazňovat pomlka? Copak někoho zajímá ticho?

Podstatnější je přece, co se hraje, než co se zamlčí. Nechápala jsem, že mi paní učitelka v notách kroužkuje pomlky. Dneska si na ně dávám víc pozor. Sice už na flétnu nehraji, ale hudba je vše kolem
nás… vlastně i hlasy lidí, to, co říkají a vyjadřují, je hudbou. Jeden hlas se odmlčí, aby vyzněl
jiný. Pomlky! Já si je snad zavedu jako tajné značky do svého diáře. Budou znamenat hodiny
ticha, dny volna, čas k naslouchání. Osminová pomlka na hodinku, čtvrťová pomlka na dvě,
půlová na půlden a celá pomlka by znamenala celý den volna. Vlastně každý z nás
potřebujeme mít někdy pomlku, abychom mohli čerpat…
Dřív mi odpočinek připadal jako ztráta času. Vždycky je toho tolik co dělat… Tolik
zajímavých možností se nabízí k prozkoumání, ochutnávání, vyzkoušení či prohlédnutí.
Plnými hrstmi člověk rozhazoval čas i síly, vstřebával všechno, co se nabízelo. Teď je to jiné.
Nedokážu už pracovat na tolika věcech najednou. Nejsem schopná celý den v práci někomu
naslouchat a večer si jít ještě s někým povídat. Potřebuju dlouho trávit to, co jsem vyslechla.
Pokud bych měla brát vážně všechno, co se mi předkládá, musela bych o slyšeném či viděném
sama uvažovat, promyslet si to, zasadit do souvislostí a rozhodnout se, zda nové názory
přijímám za své, zda je potřebuju ještě důkladněji uvážit a prozkoumat. Ano, tichý čas je pro
mne vzácný.
Myslím si, že by bylo dobré si pomlky psát do osnovy svého života už předem.
Předcházet tomu, než je tam nekompromisně zaznačí nemoc nebo něco jiného… Třeba u
tříhlasých polyfonních skladeb málokdy zazní všechny tři hlasy zároveň. Ony se střídají.
Prolínají se. Jeden se odmlčí na celou pasáž a pak se přidá. Pomlky vždycky neznamenají
absolutní ticho. To ke mně mluví. Nemusím pokaždé naplno hrát současně všechny party
svého života. Nejspíš to ani dlouhodobě není možné. Jen je důležité rozpoznat, který můj hlas
má právě teď znít naplno a který má mít pár taktů pomlku.
Kdo by to byl řekl, že něco tak nepatrného jako malá hudební značka může člověka
přivést k zamyšlení nad celým životem a jeho plynutím. Půjdu si uvařit kávu a užít si s ní
nějakou malou pomlku. Přeji Vám všem, milí čtenáři, Velikonoce plné života i ticha.

KKM


Vytvořeno: 30. 3. 2019
Poslední aktualizace: 10. 4. 2019 20:46
Autor: Eva Bartošová Správce Webu