Aktuality - Exkurze do ZOO Hluboká n. Vltavou

Užili jsme si jak cestu vlakem, tak následnou pěší cestu ze stanice Hluboká nad Vltavou až do ZOO. Část z nás měla trochu výhodu a dovezla se až před bránu ZOO autem s osobním řidičem, naším kolegou Honzou. Cestu jsme si krátili povídáním o tom, jaká zvířata asi uvidíme, a také jsme se těšili na společný oběd v tamní restauraci.

Příjezdem, zakoupením vstupenek a vstupem do ZOO však naše dobrodružné poznávání živočišných druhů z celého světa nezačalo. Začalo poznávání toho, co má kdo k svačině, protože po cestě všem vyhládlo a potřebovali nabrat síly. Takže když jsme dojedli své tousty, namazané chleby obložené šunkou, namazané pomazánkou, paštikou atd. atd. (více už vám nechceme dělat chutě), pak teprve začalo to pravé dobrodružství. Rozdělili jsme se do skupin a vyrazili za zvířaty. Bylo hezké počasí, takže to byla příjemná procházka a všechna zvířata byla venku, tudíž jsme měli možnost vidět opravdu všechny druhy od surikat přes vlky, různé druhy ptáků, lamy, pony, kozorožce, vydry, ovce… Úsměvy a rozzářené tváře uživatelů při setkání s jednotlivými zvířaty byly naší největší odměnou.

Ve 12 hodin se všechny skupiny sešly na společný oběd. Zopakovali jsme si pravidla stolování a chování v restauraci a vychutnali si výborné jídlo, kávu nebo limo.

Poté se s námi rozloučila naše „automobilová“ skupinka a odfrčela v dál a my ostatní jsme se vydali na zpáteční pěší cestu k vlaku. Sdělovali jsme si nadšeně své dojmy a cesta nám rychle utekla. Sice se nám ji jedna nejmenovaná kolegyně snažila (prý neúmyslně) prodloužit, když chtěla na rozcestí odbočit vlevo, což byla cesta k zámku, nikoliv k vlakové zastávce, ale my se nedali zmást. Na vlak jsme si chvíli počkali a už při čekání nám bylo jasné, že v pátek odpoledne bude plný studentů a jen těžko budeme hledat místa k sezení. Naše obavy se naplnily, cestu jsme museli zvládnout většina z nás ve stoje, ale i tuto výzvu jsme „dali“. Exkurzi všichni hodnotili jako vydařenou a loučili jsme se s tím, že se všichni těší na další společné dobrodružství.

H. Kalianková